ŠumavaO šumavě a šumavských městech vesnicích a obyvatelých o přírodě

Amon

Publikováno 21.12.2014 v 20:38 v kategorii Náboženství a ostatní, přečteno: 60x

Amon

Amon
v hieroglyfickém zápisu
imn
n
C12

Amon

M17Y5
N35
N5
Z1
C1

Amon-Re

M17Y5
N35
A40N5A40M23t
n
A40R8R8R8Z3

Amon-Re – král bohů, Αμμονρασονθηρ

Amon

Amon (zpravidla překládáno jako „Skrytý“, „Nespatřitelný“ nebo „Neviditelný“, řecky Αμμον– Ammon, event. Άμμον – Hammon, do češtinyméně často přepisováno podle jinojazyčných verzí odvozených z koptštiny jako Amun) je zpravidlaantropomorfní staroegyptský bůh se složitým a prozatím ne zcela srozumitelným teologickým vývojem. Jeho jméno bylo už ve starověkuEgypťany odvozováno od slovesa´imn – „skrývat“; za patrně nejvýstižnější vyjádření podstaty jeho jména pokládali „Ten, který sám sebe utajuje“.[1] Podle řidčeji zastávaného názoru některých badatelů to je ovšem třeba pokládat za druhotné vysvětlení a namísto toho etymologii spojují s libyjským aman – „voda“.[2]

Ojedinělé doklady Amonova kultu pocházejí ze samého závěru Staré říše, od doby11. dynastie se objevuje jako bůh sídelního města Vesetu. V době Nové říše se Amon v podobě Amon-Rea (Amenrea) vzniklé spojením se slunečním bohem Reemstal jedním z nejdůležitějších bohů – stvořitelů a hlavních ochránců panovníka a celého státu. Egypťané této doby jej sice mohli označovat za „Krále bohů“ a v rámci teologických spekulací pro něj používali další významově analogická epiteta (což se odráží v současných překladech textů hojným užíváním tohoto obratu), nikdy však žádného ze svých bohů skutečně nechápali jako hierarchicky nadřazeného ostatním. Přestože v pozdější době jeho význam opět poklesl, zůstával jedním z nejdůležitějších egyptských bohů.

Řekové Amona pro jeho význam ztotožovali se svým nejvyšším bohem Diem a v době Ptolemaiovců, kteří jinak preferovali kulty jiných bohů (zejména Esety a Hora) byl uctíván jako Αμμονρασονθηρ – Amorasonther, což je pořečtěná forma Amon-Reova oslovení jako „nejvyššího z bohů“.[3]

Podle egyptologa Jana Assmanna[4] stojí Amonův kult na počátku proměny egyptského náboženského myšlení, které se neúspěšně pokusil čelit panovník Achnaton svou náboženskou reformou. Jedním z důsledků tohoto vývoje bylo ustavení tzv. Amonova božího království v Horním Egyptě po zániku 20. dynastie.

Hlavním centrem Amonova kultu byl hornoegyptský Veset, kde tvořil božskou triádu s bohyní Mut a bohem Chonsuem, pro Amonův velký význam se ale jeho kultovní místa nacházejí po celém Egyptě. Zvláštního významu dosáhl např. chrám v oázeSíwa s proslulou věštírnou zbudovaný v době 26. dynastie panovníkem Haibreem, kterou pro její věhlas navštívil takéAlexandr Veliký.


Mytologie

PahýlTato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodněrozšíříte.

Teologie a kult

PahýlTato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodněrozšíříte.

Svým henoteistickým profilem, dobou jeho utváření a charakteristickými atributy egyptský kult Amóna silně koresponduje s babylónským kultem boha Béla Marduka. Vzhledem k významu Amónova jména "Skrytý" či "Utajený" je možné uvažovat o jeho pravé identitě a metodou komparativní mytologie lze usuzovat na to, že jeho původní egyptskou identitou je hadí bůh Apep, protivník původního boha Ra, Atuma (Amón-Ra - Bél Marduk § Apep - Asag § Asag - Bél Marduk § Apep - Amón-Ra). Obzvlášť tomu nasvědčuje fakt, že v hornoegyptském městě Vesety, kde má Amónův kult svůj původ, byl Amón prokazatelně uctíván jako hadí božstvo Kematef (svědectví Plútarcha), jehož teologický rytus nese tytéž definiční rysy, kterými je popsán Apep v Knihách rakví v dolnoegyptském Annú (Heliopolis).[5]

Ikonografie

Tři podoby Amona: muž, beran a husaAmon v podobě beraní sfingy ochraňuje panovníka

Amon je v základní podobě zobrazován zpravidla antropomorfně jako muž s božskými akrálovskými odznaky – kromě božského vousu, panovnických žezel, kříže anch, hole was, která je současně hieroglyfickým znakem s významem „moc“, a dalších obvyklých atributů může svírat srp odkazující na jeho roli válečného boha darujícího panovníkům vítězství v bitvách. Jeho hlavním atributem je vysoká péřová koruna se dvěma (pravděpodobněpštrosími) pery, někdy rozdělenými na dvě poloviny a dále vodorovně na sedm částí. Podle převažujícího výkladu tato čelenka symbolizovala Amonovu skrytost: vítr, který pera rozechvíval, byl vnímán jako neviditelná a přesto působící síla analogická povaze Amona. Jako Amon-Re mívá korunu před pery doplněnu slunečním kotoučem. V době poAchnatonově reformě byla pro znázornění těla boha preferována modrá barva, není to však pravidlem.

Amonovým posvátným zvířetem byl beran, proto se na jeho vyobrazeních někdy objevují iberaní rohy. V pozdějším období může být proto také zobrazován (ovšem méně často než antropomorfně) v podobě muže s beraní hlavou, eventuálně berana nebo beraní sfingy, kdy je na lví tělo nasazena hlava berana. Zřídka mívá podobu husy nebo hada.

Odkazy

Reference

  1. Skočit nahoru↑ HART, George. Egyptské mýty. Praha : Lidové noviny, 2001. 126 s. ISBN 80-7106-223-5. S. 40n.
  2. Skočit nahoru↑ HELLER, Jan. Starověká náboženství. Praha : Kalich, 1988. 440 s. ISBN neuvedeno. S. 30.
  3. Skočit nahoru↑ JANÁK, Jiří. Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 220 s.ISBN 80-7277-235-X. S. 23.
  4. Skočit nahoru↑ ASSMANN, Jan. Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace. Praha : Oikuméné, 2002. 328 s. ISBN 80-7298-052-1. S. 261.
  5. Skočit nahoru↑ HART, George. Egyptské mýty. Praha : Lidové noviny, 2001. 126 s. ISBN 80-7106-223-5.. S. 25.

Související články

Logo wikimedia commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Amun ve Wikimedia Commons

);"">

Webovou stránku snadno a rychle pokorunce Ziskejte penize za prijem emailu a SMS od ceske spolecnosti
Získejte peníze za příjem emailů a SMS od české společnosti.