Boží syn je častý náboženský termín, označující syna jediného, či více bohů. Tento syn může být opět bohem, či jím jen z části a nebo se může jednat o osobu zcela smrtelnou.

Nejspíš nejznámější užití tohoto spojení je v bibli, které křesťané vztahují na Ježíše Krista, o němž věří, že je jednorozeným Synem Božím.

Hebrejská písma

V židovských Písmech a křesťanském Starém zákoně může mít pojem Boží syn či Boží synové následující významy:

• Pojem בני־אלהים bné elohím, překládaný jako boží synové popisuje anděly nebo mimořádně nadané lidské bytosti.^[1]Někteří biblisté se domnívají, že se může jednat o odkaz na před- a mimo biblickou blízkovýchodní mytologii.
• Pojem může popisovat lidského soudce či vladaře,^[2] případně ideálního krále nad Izraelem^[3] - Davida a jeho dynastii.^[4]
• Spojení se vztahuje též na Izrael coby národ,^[5][6] případně celé lidstvo.

V hebrejském myšlení se nejedná o příbuzenství fyzické, ale o podstatné spojení s božstvím či boží podobou.

Deuterokanonické knihy a apokryfy

Apokryfní literatura vztahuje titul „Boží syn“ na Mesiáše^[7] a na ty, jejichž vztah s Bohem je synovského rázudeuterokanonická Kniha Moudrosti.^[8]

Nový zákon

Spojení „jednorozený syn“^[9] je v podstatě synonymem pro „milovaný“.^[10] Zároveň však pojem evokuje význam „vyvolený“.

Evangelium podle Jana a 1. list Janův přikládají pojmu metafyzický a dogmatický význam. Na toto pojetí měla zřejmě vliv téžalexandrijská nauka Filónova o božím Logu. Filón představuje Logos jako Božího syna, jako prvorozeného, Bůh je otcem Logu.^[11] Filónův popis je ovšem obrazný spíše než reálný. Teologové a biblisté jsou za to, že zmrtvýchvstání Ježíše Krista potvrzuje Ježíšův nárok na tento titul.

Dějiny teologie

V dějinách teologie má spojení Boží syn velký význam – zvláště ve spojitosti s ariánskými spory a nestoriánstvím. To, že Ježíš Kristus je podle křesťanské víry Boží syn, ustanovil roku 431 Efezský koncil, když prohlásil Ježíšovu matku Marii zatheotokos čili Bohorodičku.

Teologie pak pojímá tento pojem v silném smyslu – Ježíš je druhým z Trojice osob v Bohu. Jeho synovství není získané, ale trvá od věčnosti, neboť od věčnosti existuje vzájemné láskyplné darování se Otce Synu a naopak, které nachází výraz v osobě Ducha svatého.

V ostatních náboženstvích

Boží Syn může také označovat:

• Herkula, syna řeckého boha Dia.
• Haile Selassieho, který je mezi Rastafariany považován za syna Božího.
• kteréhokoliv Egyptského Faraona - nejčastěji se jednalo o syny boha slunce, ale i jiných

Odkazy

Reference

1. Skočit nahoru↑ Gn 6, 2–4 (Kral, ČEP)
2. Skočit nahoru↑ Ž 82, 6 (Kral, ČEP)
3. Skočit nahoru↑ 2S 7, 14 (Kral, ČEP)
4. Skočit nahoru↑ Ž 89, 27–28 (Kral, ČEP)
5. Skočit nahoru↑ Ex 4, 22 (Kral, ČEP)
6. Skočit nahoru↑ Oz 11, 1 (Kral, ČEP)
7. Skočit nahoru↑ Henoch 55,2; 4. Ezdráš 7,28-29; 13,32.37.52; 14,9.
8. Skočit nahoru↑ Mdr 2,13.16.18; 5,5.
9. Skočit nahoru↑ J 3, 16 (Kral, ČEP)
10. Skočit nahoru↑ srov. Gn 22,2 LXX.
11. Skočit nahoru↑ FILÓN ALEXANDRIJSKÝ, De agricultura Noe, 12; De profugis, 20.

Související články

• Syn člověka
• Ježíš Kristus
• Theotokos