ŠumavaO šumavě a šumavských městech vesnicích a obyvatelých o přírodě

Daněk evropský

Publikováno 31.12.2012 v 21:22 v kategorii Lesní tvorové a flora, přečteno: 330x

Daněk mezopotámský

Daněk evropský


Daněk evropský

Stupeň ohrožení podle IUCN


málo dotčený


Vědecká klasifikace

Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: sudokopytníci (Artiodactyla)
Podřád: přežvýkavci (Ruminantia)
Čeleď: jelenovití (Cervidae)
Rod: daněk (Dama)

Binomické jméno
Dama dama
L., 1758

Rozšíření daňka.
Daněk evropský (Dama dama L., 1758) z čeledi jelenovití (Cervidae) s lopatovitými parohy je evropský jelen, podobný svým zbarvením jelenu sikovi. Samice se nazývá daněla.

Popis

Kohoutková výška u samců se pohybuje mezi 85 až 110 cm, u samic 75 až 90 cm. Bez kelky (ocasu) dosahují délky 130 až 175cm (samice 115 až 140 cm), ocas pak měří 18–27 cm. Hmotnost samců je 40 až 95 kg, samic 25 až 50 kg. Letní červenohnědé zbarvení je bíle skvrnité. Skvrny jsou v podélných řadách. Břicho, vnitřní strany běhů a zrcátko, tj. bílá plocha v okolí řiti, jsou čistě bílé. Po hřbetě až na špičku ocasu neboli kelky se táhne černý pruh, který lemuje i zrcátko. Kelka je poměrně dlouhá a slouží jako dorozumívací prostředek. Černá kelka je totiž dobře znatelná na bílém zrcátku, v klidu zvěř kelkou neustále pohupuje a při úprku je vztyčená. Zimní zbarvení je tmavohnědé. Skvrny jsou nezřetelné, nebo nejsou vůbec patrné. Paroží je lopatkovité s očníkem a opěrákem, na lopatě tzv. dlani má pak zářezy tzv. krajkování. První prstovitý výběžek na spodu lopaty je pak tzv. palec .


Rozšíření
Daněk pochází z oblastí Středomoří a Malé Asie. První zmínky o jeho výskytu v českých zemích jsou z počátku 16. století. Byl chován až do konce 19. století v oborách. V té době byl vypuštěn do mnoha volných honbišť, kde se nachází dosud. V současnosti je jejich populace v ČR okolo 11 000 kusů.

Etologie
Obývá listnaté a smíšené lesy. V přírodě je plachý, ale v oborách vychází na pastvu i na otevřená prostranství. Samice s mláďaty a mladší samci žijí v oddělených stádech, dospělí samci jsou většinou samotářští. Na začátku podzimní říje samci soupeří o výsadní postavení a přetlačují se parohy. Daněk se v říji ozývá chrochtavými zvuky - rocháním, které vzniká vtahováním vzduchu do hrtanu. Daněk se v říji páří s více danělami. Říje ovšem není tak bojovná jako u jelenů. Počátkem léta samice přivádí na svět jediné mládě. To se brzy dokáže postavit na nohy, ale až do stáří několika týdnů většinu času leží. Celkově lze říci že veškeré projevy (říje, kladení, nasazení paroži atd.) jsou ve srovnání s jelení zvěří posunuté o 3 týdny. Daněk ale ve srovnání s ostatní sparkatou zvěří působí minimální škody.

Daňci a člověk

V antickém Řecku byla známa představa, že daňci zabíjejí hady. Na ostrově Rhodu byli prý právě z tohoto důvodu vysazeni daňci. Je zajímavé, že v současnosti na tomto ostrově hadí vůbec nežijí, i když zde podle antických zpráv byli v starověku hojní. Tuto událost připomínají sochy daňka a daněly, umístěné ve rhodském přístavu. Pro svůj pěkný vzhled, nenáročnost a poměrně mírnou povahu jsou daňci s oblibou chováni v oborách a zámeckých parcích. Byla vyšlechtěna celá řada barevných forem - černá, bílá, tmavohnědá aj. Daňci jsou občas chováni na farmách pro chutné maso, nicméně farmový chov zvěře je spojen s celou řadou praktických i legislativních úskalí..




Daněk mezopotámský


Daněk mezopotámský


Stupeň ohrožení podle IUCN


ohrožený


Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: sudokopytníci (Artiodactyla)
Podřád: přežvýkaví (Ruminantia)
Čeleď: jelenovití (Cervidae)
Rod: daněk (Dama)

Binomické jméno
Dama dama mesopotamica
Brooke, 1885

Daněk mezopotámský (Dama dama mesopotamica) patří mezi nejvzácnější druh savců. Ve své původní domovině (Izrael a Írán) čelil vyhynutí, avšak díky záchrannému programu realizovanému evropskými zoologickými zahradami od padesátých let 20. století jeho počty úspěšně rostou. Odhaduje se, že ve volné přírodě žije asi 600 až 700 jedinců, dalších cca 250 kusů je chováno v zoo. V České republice se jejich záchrannému chovu věnuje pouze Zoologická zahrada Ostrava. Jelikož ve volné přírodě žijí samci i samice odděleně a setkávají se pouze za účelem páření, rozhodla se ostravská zoo pro chov pouze samců, kteří budou tvořit genetický rezervoár tohoto druhu. Dle rozhodnutí koordinátora chovu pak bude zahrada poskytovat geneticky nejvhodnější samce zahradám chovajícím samičí skupiny.

Komentáře

Celkem 2 komentáře

  • VeeW11Us9 27.07.2013 v 13:01 Ad Pavel Molek, Tome1š Pecina, Petr Urban a jined k signifikaci maipltlikuce (alias 1390), aneb budiž slyše1n hlas (spolu)autora:Mysledm, že to Pavel Molek mohl ředci na plnou... fasta. Je to přece věc, o ktere9 mnozed v (na?) tomto blogu velmi dobře věded. S velkou omluvou za de9lku textu (koneckonců to nened třeba čedst a lze setrvat v přesvědčened o te9 nablblosti) medsto dalšedho ocituji svou odpověď na dotaz jednoho pre1vnedka, kterfd mi k judike1tu za onoho času došel (někdy bfdve1 lepšed se zeptat). Zepte1ned se odbfdvalo zače1tkem ledna t. r. takto: s fadivem jsem si přečetl rozsudek 1 Ads 20/2003-24, kde se chybně pedše:12 x 90=1081. Byl to však fadiv druhfd, prvned byl spojenfd se šokem z nadpisu čle1nku, kterfd zasedle1m v předloze. Někteřed med kolegove9 se ne1zev snažed kostrbatě přeložit do češtiny jako ozne1mened ne1sobened při použited pre1vned fapravy spre1vnedm soudnictved . Můžete mi prosedm potvrdit, zda jde o učenecke9 vtipy některe9ho ze soudců Nejvyššedho soudu? Panu magistrovi jsem soukromě napsal: tiskove1 mluvčed mne (s fasměvnfdm smajledkem) pože1dala, abych (jako autor pre1vned věty) odpověděl na Ve1š mail, tfdkajedced se jednoho judike1tu Nejvyššedho spre1vnedho soudu v silvestrovske9m čedsle našed oficie1lned sbedrky.Do jiste9 medry jde samozřejmě o učeneckfd vtip , jak to nazfdve1te, nicme9ně i ten si zasloužed pe1r slov na vysvětlenou.Řešene1 věc, jak je zřejme9 po přečtened rozhodnuted, je prostinke1; krajskfd soud se spletl v ne1sobened a z tohoto důvodu mu Nejvyššed spre1vned soud rozhodnuted ke kasačned stedžnosti zrušil. Až potud na tom nened nic tak zajedmave9ho, aby se věc měla publikovat. Podle internedch předpisů Nejvyššedho spre1vnedho soudu je však třeba v každe9m předpadě, kdy je vyslovove1n novfd pre1vned ne1zor (zatedm neprejudikovanfd), vytvořit pre1vned větu a vložit ji do interned databe1ze. Z ned pak redakčned rada vybedre1 věci vhodne9 k publikaci a schvaluje je ple9num (což při množstved pre1vnedch vět měsedčně vzniklfdch znamene1, že k publikaci projde jen menšed procento věced).No a protože o tom, že soudce mused umět ne1sobit, jsme ještě pre1vned větu nikdy neudělali (a někdo by o tom mohl i pochybovat), vytvořil jsem ji nějak v tom smyslu, že krajskfd soud mused bfdt mocen ze1kladnedch početnedch fakonů, a když to neumed, me1 si zaže1dat o kalkulačku. Pak jsem si ale řekl, že se mohu aspoň s ironickou jedovatosted vypoře1dat s některfdmi pseudovědeckfdmi a nečeskfdmi formulacemi (ale i lexike1lnedmi, stylistickfdmi a gramatickfdmi prohřešky), ktere9 se (někdy vedce a někdy me9ně) vyskytujed v našich rozhodnutedch. Pokud ve zmedněne9 větě nale9ze1te jakfdsi pande1n některfdch rozhodnuted našeho konstitučnedho soudu, nejde o podobnost čistě ne1hodnou. Připouštedm, že tohle velmi dre1žded můj smysl po češtinu, a podle me9ho špatne1 čeština pověsti soudů předliš neprospedve1.Využil jsem tedy te9to banality k tomu, abych za pomoci jedne9 kolegyně, ktere1 se rovněž ze zne1silňove1ned češtiny ve zdefařednedm a vědecke9m jazyce osype1ve1, a vytvořili jsme tu nejhoršed jazykovou zrůdu pre1vned věty, ktere9 jsme byli mocni. Domnedvali jsme se, že na až se budou probedrat pre1vned věty za uplynulfd měsedc, chytnou se takto ironizovaned kolegove9 za nos, zastyded se, ostatned se tomu zasmějed a tedm bude věc vyředzena. Sice jsme se u toho be1ječně pobavili, ale velmi jsme se přepočedtali, protože podle staročeske9ho vrz kamenem do hejna hused a potrefene1 zaskuled redakčned rada zlomyslně doporučila judike1t k publikaci a ple9num soudu, ktere9 publikaci schvaluje, tak s potěšenedm učinilo. Takže ten, kdo se chtěl vysme1t ostatnedm, dopadl dost žalostně (autorstved rozhodnuted nened tak těžke9 zjistit).Rozhodnuted je ze srpna 2005 a dva roky se mi dařilo bre1nit tomu, aby bylo uveřejněno (me1me totiž průběžně jistfd převis věced schve1lenfdch k publikaci), nicme9ně po některfdch organizačnedch přesunech uvnitř soudu jsem na toto blokove1ned ztratil vliv a kolegove9, kteřed dnes sestavujed jednotlive1 čedsla sbedrky si vybrali loňske9 silvestrovske9 čedslo k tomu, aby do něj rozhodnuted zařadili. No a to je vše.Snad ještě o stavu smyslu pro humor a citlivosti na rodnfd jazyk v našich krajedch na ze1věr podobnou historku z doby před několika me1lo lety, kdy jsme objevili ve vfdtahu schlubnou cedulku o tom, že vfdtahove1 firma prove1ded realizaci (tedy že prove1ded prove1děned ) vfdtahů. Vylepili jsme pod to fahlednfd ne1pis tohoto zněned: Komplemente1rně je firmou zajišťove1no prove1děned realizace produkce kompletnedho sortimentu elevačnedch a descendenčnedch technologickfdch konstrukced, včetně garantove1ned jejich repasove1ned, servisove1ned a logistiky. Přestože se ne1m ne1pis jevil legračned, nepřežil ani při opakovane9m umedstěned nikdy celfd den a vždy to někdo vzal ve1žně a s uraženfdm pobouřenedm ( pe1č to nened spre1vně česky ) strhl a vfdtahove1 firma tedy i nade1le nebude zesměšňove1na při prove1děned realizaced. Obe1ve1m se, že to nikdo nepochopil, mrzačene1 čeština se do budoucna stane nededlnou souče1sted našeho života a pre1h citlivosti na některe9 jazykove9 jevy už me1me hodně snedženfd. No - možne1 to tak me1 bfdt.S omluvou za tak dlouhe9 psaned a s pře1nedm všeho nejlepšedho do nove9ho roku.Michal Mazanec Malou doušku o stavu smyslu pro humor v pre1vnicke9m stavu: jeden jedinfd, kterfd mne zavolal, zachechtal se a pochopil na prvned přečtened, že tu jde o vtip, ironii a sarkasmus, byl jeden z našich konstitučnedch soudců. Hm. Jenže on mne zne1 od mfdch osmne1cti... Pavlu Molkovi: nepochopil jsem, v čem vlastně spočedve1 vfdstřel do vlastnedch řad (placened soudnedch poplatků). Tvrdedte-li: Představme si takove9ho nebože1ka, kterfd si vyzvedne soudned rozhodnuted o zastavened ředzened ve věci jeho žaloby, řekněme proti rozhodnuted o dopravnedm přestupku, a hořce zaple1če, že nemohl raději zůstat v režimu stare9ho dobre9ho občanske9ho soudnedho ře1du, kde by měl k dobru ještě odvolaced lhůtu k tomu, aby pochybened napravil , nerozumedm tomu. I v době, kdy spre1vned soudnictved spočedvalo v hřejive9m lůně o. s. ř. (1992 2002), že1dne1 odvolaced lhůta (s jedinou vfdjimkou důchodovfdch věced) tu nebyla, nebyl tu ani (vůbec že1dnfd) pardon pro opožděne9 zaplacened; 9 odst. 7 ze1kona o soudnedch poplatcedch byl změněn až doprovodnfdm ze1konem k soudnedmu ře1du spre1vnedmu.Co v rozhodovane9 věci bylo k zamyšlened, byla ote1zka, kdyže vlastně rozhodnuted nabfdve1 pre1vned moci (pominu-li iluzorned představu, že je to okamžikem fyzicke9ho převzeted , což by navedc stejně věc neřešilo); procesned předpisy se shodujed obvykle v tom, že je to dnem doručened nebo podobnfdmi formulacemi. A protože v tomto předpadě bylo důležite9, zda se tedm me1 myslet zače1tek nebo konec dne, musel jsem hledat odpověď na souvisedced ote1zku, kdy se vlastně soudnedm vfdrokem nabfdve1 (nebo pozbfdve1) pre1va či povinnosti. Tuhle ote1zku stare9 pre1vo (ještě středned občanskfd ze1konedk) řešil; dnes už je to ke škodě věci jen he1jemstved teorie. Měl jsem (a ste1le me1m) za to, že jsem věc řešil ve shodě s ned a předevšedm take9 se zdravfdm rozumem. Považujete zdůvodněned rozsudku z hlediska zdrave9ho rozumu za absurdned a vyre1žedte na ně jako stre1žmistr Flanderka z Putimě dvaačtyřicedtkou. Ale proč vlastně? Jistěže je pravděpodobne9, že někoho napadne řešened elegantnějšed, srozumitelnějšed a pre1vně čistšed, ve shodě s teoried i s pozitivnedm pre1vem; mělo by však zajistit tomu, kdo otevře obe1lku s usnesenedm, kde se mu zastavuje ředzened pro nezaplacened soudnedho poplatku, ree1lnou možnost poplatek zaplatit před tedm, než rozhodnuted nabylo pre1vned moci , protože v některfdch předpadech teprve z tohoto usnesened se vůbec dozved, že me1 nějakfd poplatek zaplatit. Určitě před takovfdm řešenedm nebudu utedkat z ple9na (ani z rozšedřene9ho sene1tu, jak naznačuje kolega Vlašedn) a zůstaneme-li u stre1žmistra Flanderky - nened ani třeba ředkat ze1vodčedmu Oni si vezmou bajonet auf a postavějed se, až bude vevnitř, vzadu u ze1chodu, aby se ne1m neprokopal misgrubnou. :-)Petru Urbanovi: v souvislosti s plagie1ty ředke1te, že Ve1m měl odpovědět samotnfd Mazanec . Vůbec si nevzpomedne1m na to, že bych kdy někomu něco psal o nějakfdch plagie1tech. Můžete mi to prosedm připomenout?A na ze1věr, když už sededm u kle1vesnice, k ze1konnfdm definicedm typu včela je když (ve vyhle1ške1ch nemajed podle me9ho skromne9ho ne1zoru co dělat, totiž ty definice. A samozřejmě ani ty včely): spousta definic je spolehlivfdm instrumentem, umedsťovanfdm do předpisů pre1skanfdmi ministerskfdmi legislativci. Tvorba definic patřed k ze1kladům legislativnedho řemesla a ved se, že definice (čedm pitomějšed, tedm le9pe) je třeba do předpisu umedstit, chceme-li odve9st pozornost od kontroverznedch ustanovened (viz te9ž bedlfd psedk). Přitom sami legislativci definice v připomednkovfdch ředzenedch zhusta ani nečtou, ved se, že je to hutne1 a vfdživne1 potrava pro jine9, něco jako muleta při koridě, aby se bfdk utahal.Jde o ustanovened spolehlivě způsobile1 paralyzovat jakfdkoli poradned legislativned orge1n tedm fačinněji, čedm je většed a důležitějšed. Pamatuji hodně až fantastickfdch debat nad definicemi ze1konnfdch pojmů; snad nejkre1snějšed byla třiapůlhodinove1 debata v Legislativned radě vle1dy o tom, jestli v ze1koně o silničnedm provozu me1 zůstat definice pojmu tramvaj . Probedraly se tam neuvěřitelne9 věci a všichni k tomu měli mnohe9 zpěněnfdmi fasty co ředci. Teoretici, historici, civiliste9, finančnedci, trestaři i obchodnedci... Legislativned ze1měr beze zbytku vyšel: definice tramvaje pravda ze ze1kona vypadla, ale na ostatned definice (je jich tam dnes 38, pokud to spre1vně počedte1m, včetně ustanovened třeskute9ho jak bič, že průvodcem hnane9ho zvedřete nened chodec vedouced psa ), už nedošlo. To pro celkove9 vyčerpe1ned (a odchod akademickfdch hodnoste1řů, kteřed živě debatovali o potřebě definovat tramvaj až do faderu 16 hodiny, kdy se tiše vytratili a zoufalfd zbytek legislativky ponechali v troske1ch). Kdo nevěřed, ať tam běžed ( 2 ze1kona č. 361/2000 Sb. v aktue1lně fačinne9m zněned doporučuji ku vesele9mu čtened pro zapuzened chmur; podobnfdch ustanovened ostatně me1me v pre1vnedch předpisech tisedce). A pamatujme i na to, že vfdrazem mužstvo se rozumějed muži i ženy ( 83 ze1kona č. 92/1949 Sb.). Michal Mazanec


  • g8XR4cXR 29.07.2013 v 20:41 | 22.9.2012 v 17:30 | Na to video se těšedm protože se snažedm naše přemluvit/už asi rok ?XD ale je1 se nevzde1m D/ abych si mohla obiavrt hlavu a neředct jim o tom a obiavrt si ji nejsem sebevrah D Takže když bych se dozvěděla fakta ktere1 by mi pomola tak budu asi nejšťastnějšed na světě XD Jinak se kouke1m že je hodně lided nemocnfdch D Včetně mě XD NO brzo se uzdrav!^^~ Ps:To video se ti moc povedlo! A strašně se mi ledbed tve9 nove9 vlasy!*o*


  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?



Webovou stránku snadno a rychle pokorunce Ziskejte penize za prijem emailu a SMS od ceske spolecnosti
Získejte peníze za příjem emailů a SMS od české společnosti.