Dřevina
Publikováno 10.02.2013 v 10:55 v kategorii Lesnictví, přečteno: 195x
Dřevina
Dřevina je cévnatá vytrvalá rostlina, se schopností druhotného tloustnutí dřevnatého stonku. Díky vrstvě dělivých buněk (kambiu) se můžou směrem dovnitř od této vrstvy tvořit buňky dřeva a vnějším směrem buňky lýka. Tím je umožněno druhotné tloustnutí dřevin a tvorba dřevnatých nadzemních stonků. Dřevinami se zabývá specializované odvětví botaniky - dendrologie.
Definice dřevin se často v odborné literatuře podstatně liší. Pro laiky je dostačující představa o životní formě, kdy mezi dřeviny jsou řazeny stromy a keře, případně liány či polokeře. Některé definice popisují dřeviny jako "vytrvalé rostliny se zdřevnatělým stonkem rozlišeným či nerozlišeným v kmen a korunu případně se zdřevnatělou jen spodní částí stonku". Další definice se neopírají o představu životní (vzrůstové) formy nebo o dřevnatost stonku, ale považují za určující jeho sekundární tloustnutí. Tyto definice mají ale společné nedostatky:
Nedefinují nezbytně stejné rody
Stonky dřevin obsahují dřevo a lýko. Dřevo se skládá hlavně z celulózy a ligninu. Tvoří ho cévní svazky složené z cév a cévic (taracheí a tracheid), které dopravují vodu a v ní rozpuštěné anorganické živiny (minerální soli aj.) od kořene do kmene (xylém. V lýkové části (floém) složené z živých protáhlých buněk s proděravělými příčnými přepážkami (tzv. sítkovice) se uskutečňuje sestupný transport produktů fotosyntézy. Stonky většiny dřevin sílí na vnější straně. Výjimkou jsou palmy) u kterých přibývá dřevo "zevnitř".
Dělení dřevin
Má-li dřevina kmen (zpravidla u země nevětvený dřevnatý stonek), nazýváme ji strom. Další skupiny dřevin jsou keře (jejich stonky se větví hned u země a jsou na rozdíl od polokeřů celé dřevnaté) a některé liány s dřevnatým stonkem. Přechodem mezi dřevinami a bylinami jsou polokeře, jejichž stonky se větví hned od země ale jsou zdřevnatělé pouze ve své dolní části.
Příklad stromu. Tento je až 1000 let starý.
Dřevina je cévnatá vytrvalá rostlina, se schopností druhotného tloustnutí dřevnatého stonku. Díky vrstvě dělivých buněk (kambiu) se můžou směrem dovnitř od této vrstvy tvořit buňky dřeva a vnějším směrem buňky lýka. Tím je umožněno druhotné tloustnutí dřevin a tvorba dřevnatých nadzemních stonků. Dřevinami se zabývá specializované odvětví botaniky - dendrologie.
Definice dřevin se často v odborné literatuře podstatně liší. Pro laiky je dostačující představa o životní formě, kdy mezi dřeviny jsou řazeny stromy a keře, případně liány či polokeře. Některé definice popisují dřeviny jako "vytrvalé rostliny se zdřevnatělým stonkem rozlišeným či nerozlišeným v kmen a korunu případně se zdřevnatělou jen spodní částí stonku". Další definice se neopírají o představu životní (vzrůstové) formy nebo o dřevnatost stonku, ale považují za určující jeho sekundární tloustnutí. Tyto definice mají ale společné nedostatky:
Nedefinují nezbytně stejné rody
Co je podle jedné definice dřevinou, to může být podle jiné definice bylinou .
Problematické jsou například bambusy (jednoděložné "trávy" s dřevnatým stonkem, který ovšem druhotně netloustne), vymřelé stromovité výtrusné rostliny jako plavuně (např. Lepidodendron) nebo přesličky (např. Calamites) atd. Existují dokonce rostliny, které v určitých podmínkách rostou jako dřeviny a v jiných jako byliny. Tak např. skočec (Ricinus communis) lze nalézt v tropické Africe jako dřevinu dosahující výšky až 12 metrů. V mírném pásu má ovšem zcela identický druh charakter jednoleté byliny.
Stonky dřevin obsahují dřevo a lýko. Dřevo se skládá hlavně z celulózy a ligninu. Tvoří ho cévní svazky složené z cév a cévic (taracheí a tracheid), které dopravují vodu a v ní rozpuštěné anorganické živiny (minerální soli aj.) od kořene do kmene (xylém. V lýkové části (floém) složené z živých protáhlých buněk s proděravělými příčnými přepážkami (tzv. sítkovice) se uskutečňuje sestupný transport produktů fotosyntézy. Stonky většiny dřevin sílí na vnější straně. Výjimkou jsou palmy) u kterých přibývá dřevo "zevnitř".
Dělení dřevin
Má-li dřevina kmen (zpravidla u země nevětvený dřevnatý stonek), nazýváme ji strom. Další skupiny dřevin jsou keře (jejich stonky se větví hned u země a jsou na rozdíl od polokeřů celé dřevnaté) a některé liány s dřevnatým stonkem. Přechodem mezi dřevinami a bylinami jsou polokeře, jejichž stonky se větví hned od země ale jsou zdřevnatělé pouze ve své dolní části.
Komentáře
Celkem 2 komentáře
RdNXLSt4iECw 27.07.2013 v 11:59 Fantastic goods from you, man. I have understand your stuff pueivors to and you're just extremely excellent. I actually like what you have acquired here, really like what you're saying and the way in which you say it. You make it entertaining and you still take care of to keep it wise. I can't wait to read far more from you. This is actually a great site.
HlgGxfrs3a 29.07.2013 v 17:35 ve složce vesmedr jsou take9 velice zajedmave9 fitagrofoe.. napředklad sonda, pe1ředced se letadla ve vzduchu, 7 měsedců najednou na nebi a podobně, některe9 fatvary jsou dosti matujedced a v podstatě odrazujedced každe9ho studenta od studia na těchto stre1nke1ch a vedouced k uspokojove1ned svfdch představ v te9to složce nechť se každfd uspokojuje a koche1!