ŠumavaO šumavě a šumavských městech vesnicích a obyvatelých o přírodě

Jelenec

Publikováno 31.12.2012 v 23:15 v kategorii Lesní tvorové a flora, přečteno: 410x

Jelenec běloocasý, Jelenec ušatý

Jelenec běloocasý


Jelenec běloocasý


Stupeň ohrožení


málo dotčený


Vědecká klasifikace

Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Podtřída: živorodí (Theria)
Řád: sudokopytníci (Artiodactyla)
Podřád: přežvýkavci (Ruminantia)
Čeleď: jelenovití (Cervidae)
Rod: jelenec (Odocoileus)

Binomické jméno
Odocoileus virginianus
Zimmermann, 1780


Poddruhy

Viz text.
Jelenec běloocasý, také jelenec virginský, jelen viržinský nebo jelenec viržinský,[1] (Odocoileus virginianus, Zimmermann, 1780) je druh spárkaté zvěře původem z oblastí od jižní Kanady až po sever Brazílie, importovaný do mnoha míst Evropy mj. i do Česka.

Popis
Samci obvykle váží 50-100 kg, ale vzácně, hlavně v Americe byly zaznamenány kusy, které přesahovaly 159 kg. Samice obvykle dosahují váhy 40-90 kg, ale byly zdokumentovány kusy, které dosahovaly až 105 kg. Délka se pohybuje od 160 do 220 cm včetně ocasu a výška v kohoutku od 80 do 100 cm. Jelenec běloocasý žijící v tropech bývá často mnohem menší než v mírném pásu, v průměru 35-50 kg. Laně jsou bez paroží. Samci paroží shazují v lednu až březnu. V letním šatu je srst jelenců krátká a červenohnědá, v zimním je delší a šedohnědá. Spodní část hlavy, krku a břicha je bělavá. kelka je 15 až 30 cm dlouhá, porostlá na okrajích a vespod dlouhou bílou a řasnatou srstí. Při nebezpečí jelenci charakteristicky vyskakují všemi čtyřmi běhy najednou a vztyčují kelku, takže vlaje jako dlouhý bílý prapor.

Ekologie
Jelencům vyhovuje krajina, kde se střídají lesy s poli a loukami. Říje probíhá v listopadu, někdy se protáhne do prosince , samci se při ní ozývají sykavými až hvízdavými zvuky a tvrdě mezi sebou bojují o přízeň samic. Po 7 měsících březosti rodí samice 1 až 2 mláďata, která jsou na hřbetě a bocích bíle skvrnitá. Stejně jako ostatní parohatá zvěř se jelenci dorozumívají kelkou.

Poddruhy
Niže je uvedena klasifikace a taxonomie jelence běloocasého a některé jeho poddruhy.
Čeleď Cervidae
Podčeleď Odocoileinae
Rod Odocoileus
Druh Odocoileus virginianus
Odocoileus virginianus apurensis (nebo gymnotis)
Odocoileus virginianus carminis (Goldman & Kellog, 1940)
Odocoileus virginianus clavium (Barbour a G. M. Allen, 1922)
Odocoileus virginianus couesi (Coues a Yarrow, 1875)
Odocoileus virginianus leucurus (Douglas, 1829)
Odocoileus virginianus mcilhennyi (Miller, 1928)
Odocoileus virginianus ochrourus (V. Bailey, 1932)
Odocoileus virginianus texanus (Mearns, 1898)
Odocoileus virginianus truei (Merriam, 1898)
Odocoileus virginianus virginianus (Zimmermann, 1780)

Některé zdroje uvádí až 38 poddruhů.




Jelenec ušatý


Jelenec ušatý


Stupeň ohrožení



málo dotčený


Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Podtřída: živorodí (Theria)
Řád: sudokopytníci (Artiodactyla)
Podřád: přežvýkavci (Ruminantia)
Čeleď: jelenovití (Cervidae)
Rod: jelenec (Odocoileus)

Binomické jméno
Odocoileus hemionus
Rafinesque, 1817

Jelenec ušatý (Odocoileus hemionus) je přežvýkavec z čeledě jelenovitých (Cervidae), který žije na západě Severní Ameriky. Jedná se o největšího zástupce z rodu jelenců. Jelenec ušatý má typické, mule podobné, velké uši, od kterých je odvozen jeho druhový název.

Je dlouhý 1-1,9 m, váží 50-215 kg a ocas má 10-25 cm dlouhý. V zimě má šedohnědě, v létě zas červenohnědě zbarvenou srst. Obvykle má světlejší končetiny a bílý obřitek. Samci jsou o něco větší než samice.

Za potravou se vydává zrána nebo navečer a vyhledává ji především v otevřených biomech (na polích, lukách), přes nejteplejší část dne odpočívá v pelechu ve stínu stromů. V létě se živí především trávou nebo jinými rostlinami, občas si zpestří jídelníček i lesními plody nebo žaludy, v zimě okousává větvičky jehličnatých stromů. Samice obvykle žijí spolu s mláďaty v menších skupinách, samci jsou po většinu roku samotářští, mladí pak tvoří mládenecké skupiny.

Jelenec ušatý se páří obvykle na podzim. V období páření u samců vzniká několik soubojů o samice a území. Samice je březí 190-200 dní a jedno až dvě mláďata rodí na jaře. Mláďata matku opouští na podzim, po 60-75 dnech života.

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?



Webovou stránku snadno a rychle pokorunce Ziskejte penize za prijem emailu a SMS od ceske spolecnosti
Získejte peníze za příjem emailů a SMS od české společnosti.