Josef Sigmond
Publikováno 10.02.2013 v 08:51 v kategorii Životopisi, přečteno: 161x
Josef Sigmond
Prof. Dr. Ing. Josef Sigmond (18. dubna 1868 Červený Hrádek – 6. ledna 1956 Plzeň) byl městský lesní rada a profesor lesnické fakulty v Praze, který se stal výraznou osobností plzeňského i celoevropského lesnictví.
Jeho předkové se již v 17.–18. století věnovali lesní správě a také sám Josef Sigmond absolvoval roku 1891 v lesnickém ústavu vysoké školy zemědělské v Mariabrunnu v Rakousku. V roce 1898 se Josef Sigmond stal vedoucím hospodářem městských lesů v Plzni. Roku 1910 obhájil v lesnickém ústavu doktorát (jako první český lesník). O rok později se stal lesním radou a v roce 1917 pak vrchním lesním radou města Plzně. Ve 20. letech působil současně na vysokých školách v Praze a v Brně. V roce 1926 pak Josef Sigmond opustil plzeňskou lesní správu, aby se mohl naplno věnovat pedagogické činnosti.
Jeho velkou zásluhou proběhla obnova plzeňských lesů. Zhruba 3 300 ha lesa, jež mu město svěřilo do péče, bylo kvůli předchozímu nevhodnému hospodaření v poměrně špatném stavu. Působením nového správce se plzeňské polesí stalo vzorovým úsekem z hlediska hospodaření (výnosu), zdraví i rekreace. Sigmond pochopil místní obtížnější podmínky - chudé písčité půdy a nízké srážky i četné svahy - a přizpůsobil jim hospodaření s jemu svěřenými lesy. Zavedl vhodnější maloplošné pěstování s podporou přirozené obnovy. V městských lesích založil přes 20 pokusných ploch, kde ověřoval různé dřeviny (původní i nepůvodní druhy) i lesnické postupy. Nezapomněl ani na záměrné využívání příměstských lesů k rekreaci, kde navrhl zřízení mnoha procházkových cest, a také prosazoval výsadbu zeleně, sadů a alejí přímo ve městě.
Místem posledního odpočinku tohoto významného lesnického odborníka se stal hřbitov v Plzni-Bolevci.
Prof. Dr. Ing. Josef Sigmond (18. dubna 1868 Červený Hrádek – 6. ledna 1956 Plzeň) byl městský lesní rada a profesor lesnické fakulty v Praze, který se stal výraznou osobností plzeňského i celoevropského lesnictví.
Jeho předkové se již v 17.–18. století věnovali lesní správě a také sám Josef Sigmond absolvoval roku 1891 v lesnickém ústavu vysoké školy zemědělské v Mariabrunnu v Rakousku. V roce 1898 se Josef Sigmond stal vedoucím hospodářem městských lesů v Plzni. Roku 1910 obhájil v lesnickém ústavu doktorát (jako první český lesník). O rok později se stal lesním radou a v roce 1917 pak vrchním lesním radou města Plzně. Ve 20. letech působil současně na vysokých školách v Praze a v Brně. V roce 1926 pak Josef Sigmond opustil plzeňskou lesní správu, aby se mohl naplno věnovat pedagogické činnosti.
Jeho velkou zásluhou proběhla obnova plzeňských lesů. Zhruba 3 300 ha lesa, jež mu město svěřilo do péče, bylo kvůli předchozímu nevhodnému hospodaření v poměrně špatném stavu. Působením nového správce se plzeňské polesí stalo vzorovým úsekem z hlediska hospodaření (výnosu), zdraví i rekreace. Sigmond pochopil místní obtížnější podmínky - chudé písčité půdy a nízké srážky i četné svahy - a přizpůsobil jim hospodaření s jemu svěřenými lesy. Zavedl vhodnější maloplošné pěstování s podporou přirozené obnovy. V městských lesích založil přes 20 pokusných ploch, kde ověřoval různé dřeviny (původní i nepůvodní druhy) i lesnické postupy. Nezapomněl ani na záměrné využívání příměstských lesů k rekreaci, kde navrhl zřízení mnoha procházkových cest, a také prosazoval výsadbu zeleně, sadů a alejí přímo ve městě.
Místem posledního odpočinku tohoto významného lesnického odborníka se stal hřbitov v Plzni-Bolevci.
