ŠumavaO šumavě a šumavských městech vesnicích a obyvatelých o přírodě

Jupiter (mytologie)

Publikováno 21.12.2014 v 19:29 v kategorii Náboženství a ostatní, přečteno: 50x

Jupiter (mytologie)

Jupiter
Jupiter et thétis od jeana ingrese, 1811
Jupiter et Thétis od Jeana Ingrese, 1811
další jménaIuppiter
významnebeské božstvo, vládce panteonu
původřímský
oblast uctíváníŘímská říše
období uctívánícca. 800 př. n. l. až 500 n. l.
centrum kultuŘím
je nejvyšší Římský bůh

Jupiter (latinsky Iuppiter; v češtině nepravidelné skloňování Jupiter, Jova, Jovovi, Jova, Jove, Jovovi, Jovem[1]) je římská obdoba řeckého boha Dia. Byl nejvyšší z bohů. Z počátku byl spojován především s živly. Byl pánem nebes, hromů a blesků, později mu byla ještě připsána role ochránce Římské říše a zákonů.

Římané věřili, že jeho náklonnost je významným momentem ve válce, neboť byl označován za dárce vítězství, a tak se snažili naklonit si jeho přízeň především pořádáním her v cirku.

Jeho manželka byla nejvyšší bohyně Juno.

V polovině září se konaly slavnosti na Jovovu počest, skládající se z obětí, slavnostních průvodů a her v cirku. Kult Jova, s kterým často splývaly různé kulty bohů východních náboženství, přetrval až do dob raného křesťanství. Největší, nejstarší, nejhonosnější a nejdůležitější chrám zasvěcený Jovovi spolu s Junonou a Minervou stál na Kapitolu (zachován pouze ve fragmentech základů Kapitolského muzea).


Původ

Jupiter je původem indoevropské božstvo nebes. Výraz je odvozen od indoevropského kořene Djaus a má paralelu ve jménech Deus, Jupiter (řím.),Zeus pater(řec.), Djaus Pitar (védský Nebeský otec), Týr (germ.) aj.

Nacházíme u něj atribut ztracené ruky, při jeho slavnostech byl představován mužem jedoucím na voze s v hávu zakrytým pravým předloktím, tak jako u jeho germánské podoby Tyra a dále také Sabazia, frýžského boha , který byl zobrazován s bronzovou pravou rukou zdobenou symboly dobrotivosti a laskavosti.

Ve védách se v jeho podobě Djaus Pitar jedná o původně nejstarší božstvo, v mnoha indoevropských náboženstvích byl později zastíněn původně nižšími božstvy (Odinem u severních germánských národů, Indrou u indů) a nebo si udržel vůdčí postavení v trojici nejvyšších božstev (keltský Teutatis, baltský Dievs, římský Jupiter a řecký Zeus). Ve slovanském panteonu se pravděpodobně projevil jako Svarog, základem jehož jména je indoevropské svar (světlo), souvisí i se sanskrtským výrazem svarga (nebe) a íránským hvar (slunce).

Odkazy

Reference

  1. Skočit nahoru↑ Jupiter [online]. Astronomia, [cit. 2014-06-01]. Dostupné online. (česky)

Související články

Logo wikimedia commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Iupiter ve Wikimedia Commons

);"">

Webovou stránku snadno a rychle pokorunce Ziskejte penize za prijem emailu a SMS od ceske spolecnosti
Získejte peníze za příjem emailů a SMS od české společnosti.