Kaplířové ze Sulevic

Kaplířové ze Sulevic

Kašpar Kaplíř ze Sulevic

Kaplířové ze Sulevic jsou stará česká vladycká rodina. Svůj přídomek odvozují od vsi Sulevice u Lovosic.

Historie

V I. polovině 14. století se uvádí jako první předek rodu Pešek Kaplíř ze Sulevic. O několik let později se jeho rod rozděluje na několik větví. Hlavní větev založili bratři Hanuš a Jarek, později se rozmnožila a vytvořila mnoho odnoží. K hlavní větvi přibylo dalších šest linií. Majetek drželi převážně na Lovosicku a Litoměřicku (např. Libochovany, Milešov, Nedvědíč, Újezd pod Ostrým, Solany, Skalku, Tuchořice či Netluky). Jedna z větví více než sto let vlastnila Vimperk. Po jistou dobu měli v držení i Zvíkov, který později vyměnili za Zbiroh.

Po porážce na Bílé hoře část rodu emigrovala, jiní se později vrátili. Mezi nejznámější příslušníky rodu patří členové poslední třebívlické větve. Kašpar Kaplíř ze Sulevic (asi 1541-1621) působil jako purkrabí na Karlštejně a císařský rada. Měl značnou autoritu i u českých stavů. Popravili jej jako jednoho z direktorů stavovského povstání na Staroměstském náměstí v Praze. Pouze rozsudek mu byl „zmírněn“ – po stětí nebyl rozčtvrcen. Jeho vnuk Oldřich odešel kvůli své víře do ciziny, kde zemřel. Druhý Kašparův vnuk Kašpar Zdeněk se stal císařským důstojníkem, kvůli čemuž musel přestoupit na katolické náboženství, bojoval za třicetileté války. Jako člen dvorské válečné rady a později císařský generál byl povýšen do stavu říšských hrabat. Proslavil se roku 1683, kdy řídil obranu Vídně obležené Turky a kterou se mu podařilo uhájit. Zemřel bez dědiců v témže roce a zanedlouho vymírá i celý rod.

Erb

Původně měli ve znaku pouze orlí křídlo, které v průběhu doby změnilo barvu na stříbrnočerveně šachované v modrém poli, k tomu po povýšení do hraběcího stavu připojili erb s poloviční orlicí.

Příbuzenstvo

Spojili se s Hrzány z Harasova, kteří po vymření Kaplířů převzali jejich majetek, dále pak s Lobkovici, Kolovraty či Doupovci.