Kapradiny

Publikováno 05.08.2011 v 18:19 v kategorii Lesní tvorové a flora, přečteno: 407x

Vranec Jedlový autor.

Vranec Jedlový autor.

Tannen- teufelsklaue, Tannenbärlapp Huperzia selago (L.) SCHRANK et MART.

Popis:

vždyzelená, 5-10 cm vysoká rostlina, hustě pokrytá poodstálými, přes 5 mm dlouhými listy. Snadno poznatelná, lišící se od ostatních plavuňovitých rostlin tím, že nenetvoří výrazný koncový klas, ale spóry se tvoří ve výtrusnicích, které sedí v úžlabí lodyžních listů ve střední a horní části větví. Vegetativně se rozmnožuje pupeny vyrustajicími na kratičkých stopkách v horních částech větví

Doba zralosti:

VI - X

Ekologie:

Horský druh, rostoucí na vlhčích místech ve stiných, zejména suťových lesích, ale i ve skalách nebo mezi balvany, na tzv. kamených mořích.

Rozšíření:

Vystupuje roztroušeně až do nejvyšších poloh Šumavy jak na české, tak i bavorské a rakouské straně.

pozn.:

Celá rostlina obsahuje jedovaté látky a byla dříve užívaná v lidovém léčitelství.

Vranec jedlový je ohroženým druhem ČR a chráněn vyhláškou MŽP (BY: 3,0Ö: r).

Vranec jedlový

Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Oddělení: plavuně (Lycopodiophyta)
Třída: plavuně (Lycopodiopsida)
Řád: plavuňotvaré (Lycopodiales)
Čeleď: vrancovité (Huperziaceae)
Rod: vranec (Huperzia)

Binomické jméno
Huperzia selago
(L.) Bernh. ex Schrank & Mart.

Vranec jedlový (Huperzia selago) je vytrvalá rostlina ze skupiny kapraďorostů patřící do čeledi vrancovité (Huperziaceae).

Popis

Vranec jedlový

Vranec jedlový je 5 až 30 cm vysoká, leskle tmavozelená bylina. Lodyhy jsou přímé, vidličnatě větvené a tvoří husté trsy. Listy jsou drobné, 4 až 10 mm dlouhé, kopinaté, celokrajné nebo nezřetelně zubaté, uspořádané do 6 až 8 řad.

Rozmnožování

Rozmnožuje se pomocí výtrusů, které se tvoří ve výtrusnici. Výtrusnice se nachází v úžlabí listů ve střední a horní části lodyhy, je krátce stopkatá, hnědá, ledvinovitého tvaru a puká příčně na vrcholu. Vranec se také rozmnožuje vegetativně, a to opadavými pupeny, které se tvoří v úžlabí lístků na konci větví. Výtrusy dozrávají od července do října.

Ekologie

Roste na půdách vlhkých, kyselých, rašelinných či nevápenatých. Vyskytuje se v jehličnatých a bukových horských lesích, v alpínských holích a klečových porostech.

Celkové rozšíření

Je to cirkumpolární druh s velkým rozšířením v Evropě, Asii i v Severní Americe. Je však druhem chráněným a ohroženým.

V ČR se vyskytuje v horských oblastech, častěji v pohraničních horách, vzácně i v pahorkatině, v nížinách chybí.

Zajímavosti

Výtrusy potřebují dlouhou dobu klidu. Někdy až po šesti letech z nich vyrůstá prothalium (prokel), které pokračuje v růstu jen tehdy, pronikne-li do jeho pletiva mycelium určitého druhu houby (endotrofní mykorhiza). Prokel dosahuje délky nejvýše 20 mm a vyvíjí se velmi pomalu. Dospívá teprve po 12 až 15 letech a žije pak ještě dalších nejméně 20 let. Na dospělém proklu se vytvářejí pohlavní orgány - pelatky a zárodečníky. Oplozením vaječné buňky v zárodečníku vzniká diploidní zygota, základ nové rostliny.

Obrazky:

Huperzia selago Lithuania Huperzia selago Tatra Mountains Huperzia selago Austria - Upper Austria - ¨

Rosenegger Alm,