Medvědovití
Publikováno 31.07.2011 v 18:00 v kategorii Lesní tvorové a flora, přečteno: 420x
poslední medvěd na šumavě byl vyhuben někdy v 18 až 19 století od té doby se zde nevyskituje
Medvědovití
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Třída: Savci (Mammalia)
Řád: Šelmy (Carnivora)
Podřád: Psotvární (Caniformia)
Čeleď: Medvědovití (Ursidae)
Rody
Podčeleď: Ailuropodinae
Ailuropoda
Podčeleď: Tremarctinae
Arctodus
Tremarctos
Podčeleď: Ursinae
Helarctos
Melursus
Ursus
Medvědovití jsou velicí savci z řádu šelem. Mezi medvědy najdeme největší šelmu vůbec, je jím poddruh medvěda hnědého – kodiak, který ve vztyčené pozici na zadních nohou dosahuje výšky až 3,5 m.
Anatomie
Medvědovití mají velmi robustní postavu, velkou lebku, krátký ocas a silné nohy s dlouhými nezatažitelnými drápy, kterými mohou jediným úderem zabít i velké zvíře. Samci jsou až o 20% větší než samice. Srst bývá černé, hnědé nebo bílé barvy, obvykle mají na prsou žlutý nebo bílý znak. Podle dlouhého čenichu, malých očí a uší se dá usuzovat, že mají výborný čich, ale zároveň špatný zrak a sluch. Stoličky některých druhů ztratily řezací a trhací funkci. Místo toho jsou ploché s hrbolky a jsou výborným nástrojem k drcení vegetace. Medvědovití chodí pomalu a při chůzi se dotýkají země všemi pěti prsty i patou, ale v případě potřeby dokáží hodně zrychlit a také velmi dobře šplhají.
Potrava
Potrava většiny druhů medvědovitých se skládá většinou ze směsi masa, včetně ryb a hmyzu, a rostlinného materiálu jako jsou kořeny a bobule.Výhradně na maso se specializuje jen medvěd lední, protože nežije v prostředí s vegetací, zatímco panda velká je téměř výlučně vegetarián. Živí se bambusovými výhonky. Medvědi sbírají potravu především ve dne a na rostlinou stravu se zaměřují více, než ostatní šelmy, a proto tráví mnohem více času krmením.
Původ
Předkem současných medvědů je oligocenní šelma rodu Cephalogale, dosahujicí přibližně velikosti dnešní pandy červené. V té době měli ještě všichni předchůdci medvědů dlouhý ocas a dosahovali podobných rozměrů. V průběhu evoluce zvětšovali medvědi postupně své rozměry, až se nakonec stali největšími suchozemskými šelmami s masivní hlavou, silným tělem a krátkým ocasem. Místem původu medvědů byla Euroasie.
Klasifikace
Podčeleď: pandy (Ailuropodinae)
Rod Ailuropoda
panda velká (Ailuropoda melanoleuca)
Podčeleď: krátkohlaví medvědi (Tremarctinae)
†Arctodus
medvěd krátkočelý (Arctodus simus) – vyhynulý
Arctodus pristinus – vyhynulý
†Arctotherium
Arctotherium brasilense – vyhynulý
Arctotherium latidens – vyhynulý
Tremarctos
medvěd brýlatý (Tremarctos ornatus)
Podčeleď: medvědi (Ursinae)
Helarctos
medvěd malajský (Helarctos malayanus)
Melursus
medvěd pyskatý (Melursus ursinus)
Ursus
medvěd baribal (Ursus americanus)
medvěd hnědý (Ursus arctos)
medvěd lední (Ursus maritimus)
medvěd ušatý (Ursus thibetanus)
Ursus deningeri – vyhynulý
Ursus etruscus – vyhynulý
Ursus minimus – vyhynulý
medvěd jeskynní (Ursus spelaeus) – vyhynulý
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Třída: Savci (Mammalia)
Řád: Šelmy (Carnivora)
Podřád: Psotvární (Caniformia)
Čeleď: Medvědovití (Ursidae)
Rody
Podčeleď: Ailuropodinae
Ailuropoda
Podčeleď: Tremarctinae
Arctodus
Tremarctos
Podčeleď: Ursinae
Helarctos
Melursus
Ursus
Medvědovití jsou velicí savci z řádu šelem. Mezi medvědy najdeme největší šelmu vůbec, je jím poddruh medvěda hnědého – kodiak, který ve vztyčené pozici na zadních nohou dosahuje výšky až 3,5 m.
Anatomie
Medvědovití mají velmi robustní postavu, velkou lebku, krátký ocas a silné nohy s dlouhými nezatažitelnými drápy, kterými mohou jediným úderem zabít i velké zvíře. Samci jsou až o 20% větší než samice. Srst bývá černé, hnědé nebo bílé barvy, obvykle mají na prsou žlutý nebo bílý znak. Podle dlouhého čenichu, malých očí a uší se dá usuzovat, že mají výborný čich, ale zároveň špatný zrak a sluch. Stoličky některých druhů ztratily řezací a trhací funkci. Místo toho jsou ploché s hrbolky a jsou výborným nástrojem k drcení vegetace. Medvědovití chodí pomalu a při chůzi se dotýkají země všemi pěti prsty i patou, ale v případě potřeby dokáží hodně zrychlit a také velmi dobře šplhají.
Potrava
Potrava většiny druhů medvědovitých se skládá většinou ze směsi masa, včetně ryb a hmyzu, a rostlinného materiálu jako jsou kořeny a bobule.Výhradně na maso se specializuje jen medvěd lední, protože nežije v prostředí s vegetací, zatímco panda velká je téměř výlučně vegetarián. Živí se bambusovými výhonky. Medvědi sbírají potravu především ve dne a na rostlinou stravu se zaměřují více, než ostatní šelmy, a proto tráví mnohem více času krmením.
Původ
Předkem současných medvědů je oligocenní šelma rodu Cephalogale, dosahujicí přibližně velikosti dnešní pandy červené. V té době měli ještě všichni předchůdci medvědů dlouhý ocas a dosahovali podobných rozměrů. V průběhu evoluce zvětšovali medvědi postupně své rozměry, až se nakonec stali největšími suchozemskými šelmami s masivní hlavou, silným tělem a krátkým ocasem. Místem původu medvědů byla Euroasie.
Klasifikace
Podčeleď: pandy (Ailuropodinae)
Rod Ailuropoda
panda velká (Ailuropoda melanoleuca)
Podčeleď: krátkohlaví medvědi (Tremarctinae)
†Arctodus
medvěd krátkočelý (Arctodus simus) – vyhynulý
Arctodus pristinus – vyhynulý
†Arctotherium
Arctotherium brasilense – vyhynulý
Arctotherium latidens – vyhynulý
Tremarctos
medvěd brýlatý (Tremarctos ornatus)
Podčeleď: medvědi (Ursinae)
Helarctos
medvěd malajský (Helarctos malayanus)
Melursus
medvěd pyskatý (Melursus ursinus)
Ursus
medvěd baribal (Ursus americanus)
medvěd hnědý (Ursus arctos)
medvěd lední (Ursus maritimus)
medvěd ušatý (Ursus thibetanus)
Ursus deningeri – vyhynulý
Ursus etruscus – vyhynulý
Ursus minimus – vyhynulý
medvěd jeskynní (Ursus spelaeus) – vyhynulý
Komentáře
Celkem 0 komentářů