Bůh Thovt

Džehutij varianty hieroglyfického zápisu

(fonetický zápis)

(ideogram)

Thovt je v řečtině používané (v různých variantách, např. Θωθ – Thóth) a z egyptštiny ne zcela jasným způsobem odvozené jméno staroegyptského bohaDžehutiho zobrazovaného v podobě muže s hlavou ibise (méně často ibise samotného) nebo v podobě paviána a ztotožňovaného s řeckým bohem Hermem. Přestože jej jménem nelze prokázat před 4. dynastií, badatelé považují za jisté, že ikonograficky je doložen už v Předdynastické době v podobě ibise na standartě, svém symbolu užívaném po celé faraonské období. Tento symbol ostatně sloužil jako ideogram pro variantu hieroglyfického zápisu Thovtova jména.

Thovt původně nejspíš byl především bohem Měsíce. V rozvinuté teologii Střední a především Nové říše se stal jedním z bohů – stvořitelů, původcem božské moudrosti a poznání ve všech jeho formách. V pozdějších obdobích se stává také bohemmagie a čarování: v této souvislosti Cicero poznamenává, že Egypťané se bojí už jen vyslovit jméno boha.^[1] Pokud je toto sdělení pravdivé, mohlo by Džehutiho řecképojmenování Thovt být odvozeno z některého z mnoha dalších pojmenování či epitet, jimiž Egypťané pozdní doby boha nepřímo označovali ve snaze vyhnout se použití jména. Město Hermapolis uctívalo boha Thovta. Tento bůh má stejné charakteristiky jako Atum - Thovt je tím nestvořeným, co existuje ve vesmíru, je moudrostí, mírou všech věcí. Zobrazuje se s hlavou ptáka ibise. Je současně písařem, který vede záznamy o všech věcech, pravou rukou spravedlnosti a tím, který na hrnčířském kruhu vytváří tělo člověka z prvotní hmoty a jeho ducha z prvotní duše.

Hlavním střediskem Thovtova kultu bylo hornoegyptské město Chemenu (dříve přepisováno jako Chmunev, řecky‛Ερµουπόλις μεγάλη - Hermopolis Megalé, tedy Velká Hermopolis) v oblasti dnešního Ešmúnénu ve středním Egyptě, kde mohl být v pozdní době spojován s teologickým konceptem Osmera bohů.

Řekové Thovta ztotožnili s Hermem.^[2] Nejpozději od přelomu letopočtu až do moderní doby Thovt (ovšem ve výrazně modifikované podobě) představuje jako Hermes Trismegistos ústřední postavu hermetismu. Vedle toho je jedním z nejčastějších objektů uctívání kemetistů.

Etymologie jména

Thovt v podobě ibise

Etymologie jména Džehutij (eventuálně Džehutej nebo Džehuty) je neznámá a je vykládána různými způsoby.^[3] Sami Egypťané je vykládali prostřednictvím slovních hříček, z čehož se usuzuje, že jeho původ byl už ve starověku nejasný.

Moderní badatelé jméno překládali jako „pocházející z Džehutu“, což by mělo odkazovat na místo nazývané Egypťany Džehut, kde snad byl tento bůh původně uctíván. Džehut ovšem není nikde v nám známých staroegyptských textech zmíněn a pravděpodobně ani nikdy neexistoval. Z tohoto důvodu je dnes nejčastěji (a to různými způsoby) odvozováno od staroegyptského označení pro ibise, který byl jednou z Thovtových podob. Existují ovšem i jiné názory, např. že jméno by mělo být přeloženo jako „Vyměřovač“^[4], což by odkazovalo na zřejmě původní roli Thovta jako lunárního boha (podle fází Měsíce byl měřen čas).

Mytologie

.

Teologie a kult

Thovt v mimoegyptských systémech

Nejpozději od Pozdní doby začal být Egypt ve starověkém světě pokládán za zemi mimořádného vědění a moudrosti, v níž „bohové žili mezi lidmi“,^[5] takže „pro mnoho cizinců všech společenských vrstev byly egyptská kultura a náboženství natolik přitažlivé, že byli odhodláni urazit poměrně dlouhou a časově náročnou cestu“;^[6] toto vědění bylo vzhledem k egyptskému pojetí spojováno s Thovtem. Řekové jej ztotožnili s Hermem a s využitím domácí tradice jej začali označovat jako Herma Trismegista (přímo doloženo ovšem s jistým zpožděním až kolem roku 240).^[7] V této podobě začal být Thovt odptolemaiovské doby postupně pokládán za zakladatele širokého proudu synkretických hermetických nauk,^[5][8] pro něž byl z řady důvodů „přijatelný i pro některé židovské a raně křesťanské autory jako jeden z dávných proroků“.^[8] Podle shodného mínění egyptologů (a v rozporu s vlastní hermetickou tradicí přetrvávající do moderní doby) ovšem tyto představy, přestože je jim v textech dáván egyptizující nádech, odrážejí jen málo z původního egyptského pojetí. Thovt zde už nevystupuje jako bůh, ale jako nejmoudřejší z egyptských kněží.^[2]

Ikonografie

Thovt jako paviánPanovník ve společnosti boha Thovta a bohyně Sešatobdarovávajících jej dlouhou vládou

Thovt je v základní podobě zobrazován jako muž se zeleně vybarvenou hlavou ibise, svého posvátného zvířete (jako ibis samotný je zobrazován méně často). Kromě obvyklých božských atributů bývá přepásán šerpou odkazující na jeho roli původce posvátných náboženských rituálů, jako božský písař může být zachycen s písařskou paletou a rákosovým pisátkem. V roli boha času a trvání, kdy obdarovává panovníkadlouhou vládou, drží v rukou hůl s řadou zářezů sloužících k počítání (patrně osekanou palmovou větev) nebo zapisujekrálovo jméno na listy posvátného stromuišed. Často bývá zobrazován ve společnosti bohyně Maat nebo bohyně Sešat.

Druhým typem zobrazení je podoba paviána, dalšího Thovtova posvátného zvířete. V tomto případě ovšem nejsou kombinovány zvířecí znaky s lidskými. Nejtypičtěji je využívána na sochách písařů: Thovt – patron písařů zde sedí jako pavián na podstavci vedle zobrazované osoby.

Egyptolog Erik Hornung upozorňuje na to, že vedle těchto způsobů Thovt může být, byť velice zřídka, zobrazován v čistě lidské podobě: snad tomu tak je v Chonsuově kapli jedné ze staveb v Luxoru. To podle Hornunga „nabývá na významu vzhledem k tomu, že v Hermu Trismegistovi bývá spatřován nikoli bůh, nýbrž moudrý člověk.“^[7]

Zobrazován může být s pokrývkou hlavy i bez ní, typickou ozdobou pro všechny typy Thovtových podob je zlatý sluneční kotouč (případně měsíční úplněk) vsazený do měsíčního půlměsíce.

Odkazy

Reference

1. Skočit nahoru↑ CICERO: De natura deorum, III 56
2. ↑ Skočit nahoru k:a b JANÁK, Jiří. Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 220 s. ISBN 80-7277-235-X. S. 133n.
3. Skočit nahoru↑ přehled názorů o etymologii podává např. BOYLAN, Patrick. Thot, the Hermes of Egypt: A Study of Some Aspects of Theological Thought in Ancient Egypt. Chicago : Ares Publishers inc., 1979.
4. Skočit nahoru↑ NAYDLER, Jeremy. Chrám kosmu: starověká egyptská zkušenost Posvátného. Překlad Miroslav Krůta. Praha : Volvox Globator, 1999. 301 s. ISBN 80-7207-245-5. S. 52.
5. ↑ Skočit nahoru k:a b NAKONEČNÝ, Milan. Hermetismus, jeho historie a doktrina. Logos. 1995, roč. 11, čís. 1, s. 18n. Dostupné online. ISSN0862-7606.
6. Skočit nahoru↑ TRIGGER, Bruce Graham, et al. Starověký Egypt: dějiny společnosti. Překlad Renata Landgráfová, Jana Mynářová. Praha : Volvox Globator, 2005. 451 s. ISBN 80-7207-535-7. S. 297.
7. ↑ Skočit nahoru k:a b HORNUNG, Erik. Tajemný Egypt: kořeny hermetické moudrosti. Překlad Allan Plzák. Praha : Paseka, 2002. 219 s. ISBN 80-7185-436-0. S. 13n.
8. ↑ Skočit nahoru k:a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s.ISBN 978-80-7277-306-0. S. 205.

Související články

• Chemenu
• Osmero
• Thovtova kniha

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Thoth ve Wikimedia Commons
• Stránky moderních ctitelů I (en)

);"">);"">