ŠumavaO šumavě a šumavských městech vesnicích a obyvatelých o přírodě

Tři králové

Publikováno 16.12.2014 v 18:36 v kategorii Náboženství a ostatní, přečteno: 90x

Tři králové

Albrecht Dürer, Klanění tří králů, olej na plátně, 98×111 cm, 1504, Galleria degli Uffizi, FlorencieTento článek pojednává o „mudrcích“ z biblického příběhu o narození Ježíše. Další významy jsou uvedeny v článku Tři králové (rozcestník).

Mudrci z Východu, tradičně označovaní jako Tři králové, jsou postavy z Matoušova evangelia, které navštívily Ježíše krátce po jeho narození v Betlémě a přinesly mu dary, zlato, kadidlo a myrhu. Upřesnění, že byli tři, že to byli králové a jejich jména, nejčastějiKašpar, Melichar a Baltazar, přinesla až pozdější tradice, v Novém zákoně se tyto údaje nevyskytují.

V západní liturgické tradici je svátek Tří králů ztotožněn se slavnostíZjevení Páně a církev jej na Západě i Východě slaví 6. ledna. Tentosvátek je svou podstatou totožný se slavností Narození Páně, je dvanáctým dnem Vánoc a fakticky jím Vánoce vrcholí a končí. Svátek Tří králů upomíná na okamžik, kdy se Kristus zjevuje nejenizraelskému národu, ale všem; dává se rozpoznat jako král všech, které zastupují mudrcové z daleka.


Matoušovo evangelium

Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: 2 „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“
Mt 2, 1–12 (Kral, ČEP)

V evangeliu podle Matouše se dále vypráví, jak se jich král Herodes vyptával na hvězdu a poslal je do Betléma, aby mu pak oznámili, kde se dítě nachází. Hvězda jim pak ukazovala cestu až k domu, kde byl Ježíš s Marií, poklonili se mu a předali dary. Mudrci pak na pokyn ve snu odcestovali a místo Herodovi neoznámili. Herodes se rozlítil a protože se obával svého postavení po narození Mesiáše-krále židů, nechal usmrtit všechny chlapce do věku dvou let. Josef však předtím na pokyn ve snu vzal Ježíše a Marii a utekli do Egypta.

Pozdější tradice

Podle legendy byli tři mudrci či mágové z bible pohané, hvězdopravci zřejmě z Persie, babylonští kněží kultu Zarathursty. Jejich znalost pohybů hvězd a pozornost vůči nim je spojována s proroctvím z knihy Numeri, kde Balaám předpovídá, že z rodu Jákobova vyjde hvězda, nový král Izraele.

Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, budou odvádět daň králové Šeby a Seby.

Žalm 72, 10 ČEP

V evangelním příběhu samotném není řeč ani o králích, ani o jejich počtu. Poprvé se o třech mudrcích zmiňuje církevní spisovatel Órigenés na počátku 3. století, který počet tří zřejmě vyvozuje z počtu darů, které Ježíši přinášejí. Označení králové se pak objevuje až v 6. století u sv. Caesaria z Arles(pravděpodobně podle zmínky v 72. žalmu). Počet mudrců však v jednotlivých výkladech kolísal od počtu dvou až čtyři v západní církvi po dvanáct ve východní. Jmen Kašpar, Melichar a Baltazar se jim dostává zřejmě až v lidových vyprávěních v 7. století, jsou napsána také na fresce v Raveně datované po roce 560 po Kristu. Prvním, u koho se tato jména spolehlivě objevují, je kancléř pařížské Sorbonny ve 12. století, Petr Comestor.

Středověk je také obdobím, kdy byly těmto jménům přiřazeny jednotlivé dary. Tyto tři dary měly také představovat veškerouhmotu, neboť zastupují veškerá v té době známá skupenství. Jednotliví králové pak podle různých výkladů představují všechna období lidského života; na scénách klanění Tří králů je jeden z nich zobrazován jako mladík, druhý jako muž a poslední jako stařec.

Tři králové nebyli nikdy oficiálně svatořečeni, avšak jsou uctíváni jako patroni poutníků a hříšníků. Ostatky svatých Tří králů podle legendy nalezla svatá Helena, která je přivezla do Konstantinopole a později darovala milánskému biskupovi. Po dobytí Milána roku 1158 císařem Fridrichem Barbarossou kolínský arcibiskup Rainald z Dasselu převezl tyto ostatky do Kolína nad Rýnem, kde je uložil do chrámového pokladu kostela sv. Petra. Ostatky Tří králů se staly místem úcty mnoha poutníků, jeden z významných zlatotepců Mikuláš z Verdunu pro ně zhotovil relikviář ze vzácných materiálů. Od roku 1948 je tento relikviář umístěn v centrální gotické lodi před hlavním oltářem kolínského dómu.

Astronomické vysvětlení

Existuje vysvětlení, podle kterého je příběh o narození Ježíše, jako i příběhy o narození Hora a Mithry, založen na astronomii. Před zimním slunovratem Slunce na 3 dny umírá a poté je vzkříšeno. Místo tohoto vzkříšení ukazuje hvězda na východě (Sirius), která ve spojení se třemi králi, což je označení pro hvězdy v pásu Orionu, ukazuje přesné místo, kde následující den Slunce vyjde.

K † M † B † a příslušný rok

Požehnání na dveřích fary veLstiboři, okres Kolín

V katolických zemích se o svátku Zjevení Páně (6. ledna) píše posvěcenou křídouna dveře domů a chlévů zkratka K † M † B † nebo latinský ekvivalent C † M † B †(nebo † C † M † B ) jako formule požehnání. Místo českého K se používá latinské C (Casparus - Kašpar). Zkratka se vykládá jako iniciály tří králů (Kašpar, Melichar, Baltasar). Původní text zní Christus mansionem benedicat – Kristus ať obydlí žehná, ať Kristus požehná tomuto příbytku (po celý rok – proto se za třetí křížek píše letopočet). Tři křížky symbolizují Nejsvětější Trojici, tj. Otce, Syna a Ducha Svatého. Nejsou to tedy znaménka „plus“ mezi iniciálami.

Odkazy

Literatura

  • Petr Piťha: Vánoce - Praha : Comdes, [1999]. - 58 s. - Brož.

Související články

Externí odkazy


Liturgický rok
AdventVánoceLiturgické mezidobíPostní dobaVelikonoceLetniceLiturgické mezidobí
Štědrý denNarození PáněSvátek sv. ŠtěpánaSvátek sv. JanaSvátek MláďátekSvaté rodinyOktáv Narození PáněZjevení PáněKřtu Páně
Český liturgický kalendář
);"">);"">);"">