Zlatý Hor v hieroglyfickém zápisu

Hlava sokala z tepaného zlata z doby 6. dynastie

Jméno (resp. titul) Zlatý Hor (nověji též Zlaté jméno) je v egyptologii užívané novodobé označení pro jednu ze součástí královské titulatury ve starověkém Egyptě. Název je odvozen od způsobu hieroglyfického zápisu, který je tvořen znakem pro boha Hora sedícího na značce s významem „zlato“. V úplné podobě titulatury složené z pěti jmen bylo toto jméno uváděno jako třetí v pořadí. Stejně jako první z královských jmen (tzv. Horovo jméno) spojujepanovníka s bohem Horem, ale jeho přesný význam, v němž samotní Egypťanépodle způsobu užívání kladli důraz na jeho složku vyjadřovanou slovem „zlato“, zůstává nejasný a je předmětem diskusí.

Význam jména

V české egyptologii je toto jméno pokládáno za způsob ztotožnění krále se sluncem žhnoucím na obloze.^[1]Erik Hornung poukazuje na mytologický kontext, podle nějž jsou ze zlata tvořena těla bohů,^[2] přičemž zlato samo může být různými způsoby spojováno s věčností. S tím snad souvisí nález unikátní hlavy sokola z tepaného zlata z doby Staré říše (nejpravděpodobněji ze 6. dynastie) doplněné v Nové říši čelenkou v podobě péřové koruny; stejným směrem by mohlo poukazovat prohlášení panovníků 18. dynastie Thutmose III., že jej Amon „vytvořil do podoby sokola ze zlata“ nebo prohlášení Hatšepsuty, že je„ženským Horem z ušlechtilého zlata“. Řecký text na Rosettské desce z ptolemaiovské doby dává jméno Zlatý Hor do souvislosti s predikátem „nadřazený (svým) nepřátelům“, tedy do mytologického kontextu panovníka jako Hora vítězícího nadSutechem. Tato interpretace však může být ovlivněna významovými posuny v povaze Sutechova kultu, k nimž docházelo odPozdní doby, takže nemusí odrážet skutečný původní význam jména.

Další královská jména

Vývoj panovnické titulatury byl uzavřen na počátku Střední říše, nejpozději od této doby se skládala celkem z pěti jmen uvozených znaky vypovídajících o povaze královské moci (podle pořadí):

• Horovo jméno
• Obě paní
• Zlatý Hor
• jméno nisut-bitej
• tzv. rodné jméno syn Reův

Odkazy

Reference

1. Skočit nahoru↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s.ISBN 978-80-7277-306-0. S. 263.
2. Skočit nahoru↑ HORNUNG, Erik. Faraon. In DONADONI, Sergio. Egyptský člověk a jeho svět. Praha : Vyšehrad, 2006. ISBN 80-7021-813-4. Kapitola 10, s. 266n.

Související články

• Kartuše
• Ren
• Serech

);"">);"">